O těchto Velikonocích, co byly, jsme s kamarády na privátu slavili Pesach, tak jak ho slaví Židé. Jeli jsme dle tradiční verze (nemesiánské), která je delší. Při tomto slavení se mi nejvíce líbila a oslovila jedna píseň - Dayenu. Název v překladu znamená něco jako "stačilo by nám to". Někdo v ní předříkává verše této písně a zbytek lidí pak odpovídá - dayenu.
Slova jsou následující:
Uvědomil jsem si v ní hloubku důvěry Bohu. Celé je to jako jeden velký řetěz důvěry Bohu - kdyby jen jedno kolečko se přetrhlo, tak by bylo po všem... Hospodin je jako otec, který má pro své dítě vše připravené - nepořídil si dítě jen na pár let, jen pro obodbí, kdy dítě je takové roztomilé, ale je tu pro něho po celý čas až do konce - přes jeho obtíže, pubertu, životní rozhodnutí, výzvy, stáří... Když Bůh něco plánuje, tak neplánuje jen začátek, ale má vše promyšlené až do konce...
Zároveň tato píseň byla i odpovědí na moje otázky - proč Bůh něco pěkného dopouští v mém životě, ale pak jako by si to vzal zpět (nebylo by lepší pro mě, kdybych to pěkné vůbec neokusil?)
Ale odovědí na tyto otázky je, že ještě není konec! Řetěz není ještě u konce!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.