Usedne jako tavič stříbra

Skupina žen studovala knihu proroka Malachiáše. Když studovali 3. kapitolu, přišly k 3. verši, ve kterém se píše – Tavič usedne a pročistí stříbro.

Tento verš byl pro ženy jako hlavolam a přemýšlely, co tato slova vlastně říkají o Božím charakteru. A tak jedna z nich navrhla, že zjistí něco o procesu čištění stříbra a na dalším setkání jim o tom poví. Žena zavolala stříbrotepci a domluvila si s ním setkání, aby ho mohla pozorovat při práci. Neřekla mu, proč se o jeho práci zajímá, jen, že ji zajímá proces tavení stříbra.

Jak tak stříbrotepce pozorovala, viděla jak drží kus stříbra nad ohněm, aby ho zahřál. Vysvětlil jí, že při čištění stříbra je třeba ho držet uprostřed ohně, tam kde je největší žár, aby se všechna nečistota spálila. Žena přemýšlela o tom, že Bůh nás také takto drží v ohni a pak si vzpoměla na ten verš – Tavič usedne a pročistí stříbro,…

A tak se stříbrotepce zeptala, zda opravdu musí sedět a držet stříbro po celou dobu čištění. Muž odpověděl: "Samozřejmě. A nejen to. Musím ho držet a nespustím z něj oči po celou dobu, po kterou je v ohni. Kdybych stříbro nechal v plamenech jen o chvíli déle, než je třeba, zničilo by se.“
Žena na chvíli ztichla a potom se stříbrotepce zeptala: "A jak víte, kdy je stříbro už úplně čisté?“ On se usmál a odpověděl: „To je přece snadné – tehdy, když se v něm vidím jako v zrcadle.“

Pokud se dnes cítíš jako v ohni, pamatuj, že jsi držen Boží rukou. On z tebe nespouští oči. Nedovolí, aby se tvůj život zničil, a bude tě střežit a držet dokud se v tobě neuvidí.

Zdroj: Internet